Novoroční koncert 2018

K dur společně s triem MUSICA ORGANUM uspořádal 7. ledna 2018 Novoroční koncert v kuřimském kostele Sv. Maří Magdalény.

K dur - Novoroční koncert 2018

K dur na facebooku

Autor Jitka   
Čtvrtek, 14 Květen 2015 23:00

     Nabídka na zájezd našeho sboru do Slovinska přišla nečekaně v březnu t. r. od Vachova sboru moravských učitelek z Brna. Tuto výzvu jsme přijali a 5. května 2015 opravdu nastoupil náš pěvecký sbor K dur (sice s nekompletní ale stále silnou sestavou) do autobusu směr Lublaň.

     Když nám byl představen řidič autobusu pan Petr Černý, nečekali jsme, že jeho jméno předznamená naši cestu. Do Lublaně jsme totiž ten den a ani tímto autobusem nedorazili. Zhatila nám to nečekaně vrtule z ventilátoru, která zákeřně prorazila chladič motoru. Ani v této dramatické situaci nás ale neopustila naše stále dobrá nálad a s chutí jsme si zazpívali hanáckou lidovku "Daleká šeroká je cesta po Holomóc" v úpravě "Daleká šeroká je cesta do Lublaně". Naštěstí pro nás brzy přijel náhradní autobus a pro ten náš (v útrobách skrýval dva sudy černohorského piva) odtah.

     Náš autobus nebyl ještě druhý den opraven, a tak jsme i na náš odpolední koncert do školy F. Prešerena do Mariboru museli využít jiný - slovinský. Z něj jsme viděli některé zajímavé stavby města. I samotná škola byla nečekaným architektonickým zážitkem. Postavil ji toriž žák slavného slovinského (a možná trochu i českého) architekta Jože Plečnika, jehož práce známe i z Prahy a pražského hradu. Zajímavě řešené školní šatny jsou dokonce památkově chráněné.

     Vystoupení, uspořádané Slovisko-českou krajanskou ligou, se nám vydařilo. Neméně podařené bylo i občerstvení, které nám organizátoři připravili.

     Další den dopoledne jsme využili k prohlídce Lublaně. Mnozí z nás byli překvapeni, jak nečekaně krásné je toto město u řeky Ljubljanice, a proč tedy nese vlasrtně své jméno Ljubljana = milovaná. Viděli jsme nespočet staveb architekta Plečnika, zazpívali si v katedrále sv. Mikuláše jen tak, rozhlédli se z hradu, zažili atmosféru tradičních trhů a ochutnali slovinskou kuchyni. A pak už zase rychle zpívat.

     Odpolední mše v kostele sv. Jana Křtitele v Lublani, další stavbě s Plečnikovým rukopisem, byla působivá a poprvé jsme při ní mohli vyslechnout smíšený pěvecký sbor z městečka Domžale, kde jsme měli vystupovat další den. Vachův sbor moravských učitelek (za malé výpomoci několika našich členů) a pak i náš sbor K dur se snažil co nejlépe naplnit na následném večerním koncertě kostel duchovními skladbami. Za to jsme byli odměněni potleskem a nečekaně také malým občerstvením.

     V sobotu nás čekalo objevování slovinské krajiny. Věděli jsme, že je to krásná a malebná země, jen jsme nečekali, že tak moc. Vysoké hory, husté lesy, průzračná tyrkysová voda, zelené louky, úpravné domky, špice mnoha kostelíků čnících strmě k nebi... Měli jsme možnost projít skalní soutěskou Vintgar, projet se lodičkou, nebo odpočívat na břehu nádherného jezera Bled. Bylo tam krásmě a počasí jak na objednávku.

     Odpoledne toho dne jsme se konečně dočkali našeho původního autobusu, což už někteří z nás ani nečekali. Právě včas na vypití piva v něm uloženého, protože jsme vyráželi za přáteli z domžalského sboru. Byli jsme srdečně přijati jak na koncertě v kostele, tak v sále místního penzionu, kde nás po vystoupení domžalští nenechali ani chvilku zahálet a pohostili nás nejen výborným jídlem a dezerty, ale také vřelostí, písněmi a tancem až do brzkého rána. Pak už nás čekla jen poslední bod programu - návrat domů.

     Zážitků všeho druhu bylo nečekaně mnoho a doufáme, že se nám snad někdy poštěstí do této krásné země zase zavítat. Pokud máte také zájem o nevšední zážitky spojené se sborovým zpěvem, přijďte mezi nás!

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit